Odměňování ve mzdové a platové sféře
Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2016 vzrostla meziročně hrubá měsíční mzda ve mzdové i platové sféře. Medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře v 1. čtvrtletí 2016 výše 22 474 Kč. V 1. čtvrtletí 2016 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře 27 604 Kč, a zvýšila se tak o 3,4 % oproti stejnému období předchozího roku. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře v 1. čtvrtletí 2016 výše 25 237 Kč. Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 4,2 % na 26 772 Kč.
Medián hrubého měsíčního platu byl v platové sféře v 1. čtvrtletí 2016 o 2 763 Kč vyšší než medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Z hlediska průměrné mzdy byla situace jiná. Ve sledovaném období byl průměrný měsíční plat v platové sféře o 832 Kč nižší než průměrná měsíční mzda ve mzdové sféře. Z výše uvedeného vyplývá, že ve srovnání s platovou sférou existují ve mzdové sféře větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Tuto skutečnost potvrzuje i rozdíl mezi mediánem hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou mzdou (platem) v jednotlivých sférách. V 1. čtvrtletí 2016 byl rozdíl mezi průměrem a mediánem mzdy vyšší ve mzdové sféře (5 130 Kč/měs) než v platové sféře (1 535 Kč/měs).
Mzdy a platy podle odvětví
Medián a průměr hrubé měsíční mzdy (platu) v 1. čtvrtletí 2016 v jednotlivých odvětvích ukazují tabulky ČR-M6q, MZS-M6q a PLS M6q.
Z tabulek MZS M6q a PLS M6q je patrné, že nejvyšší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětvích „peněžnictví a pojišťovnictví“ (15 803 Kč/měs) a „informační a komunikační činnosti“ (13 544 Kč/měs). Nejvyšší meziroční nárůst průměrných mezd významně zastoupených odvětví mzdové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl vykázán v odvětví „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (+6,5 %) a „ubytování, stravování a pohostinství“ (+6,1 %), nejvyšší pokles byl vykázán v odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla“ ( 0,7 %). Odvětví „vzdělávání“ v platové sféře je jediným odvětvím, které vykazuje vyšší medián než průměr hrubého měsíčního platu (ve sledovaném období o 572 Kč). Tato skutečnost souvisí se strukturou zaměstnanců v tomto odvětví, kdy většinu tvoří kvalifikovaní vysokoškolsky vzdělaní pedagogičtí pracovníci, kteří mají plat vyšší než zbývající část zaměstnanců.
Z hlediska jednotlivých odvětví platové sféry byl nejvyšší meziroční nárůst průměrných platů zaznamenán v odvětví „zdravotní a sociální péče“ (+5,6 %), pokles nebyl zaznamenán v žádném odvětví.
Mimořádné odměny
Z hlediska podílu mimořádných odměn na mzdě a platu ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily v 1. čtvrtletí 2016 mimořádné odměny 7,3 % průměrné mzdy, zatímco v platové sféře 2,4 % průměrného platu. Nejvyšší podíl mimořádných odměn byl ve sledovaném období zaznamenán v odvětvích „peněžnictví a pojišťovnictví“ (průměrně 18,9 % mzdy) a „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla“ (průměrně 16,5 % mzdy). Při porovnávání odvětví platové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán v odvětvích „zdravotní a sociální péče“ (průměrně 4,2 % platu) a „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (průměrně 2,3 % platu).
Odpracovaná doba a přesčasy podle odvětví
S vývojem mezd a platů úzce souvisí i vývoj odpracované, příp. neodpracované doby. Vývoj odpracované doby ve mzdové a platové sféře v 1. čtvrtletí 2016 ukazují tabulky MZS T6q a PLS T6q. Z těchto tabulek je zřejmé, že v 1. čtvrtletí 2016 odpracovali zaměstnanci ve mzdové sféře v průměru 147,2 hodiny za měsíc, a v platové sféře 149,1 hodiny. Zaměstnanci ve mzdové sféře odpracovali v 1. čtvrtletí 2016 průměrně o 1,9 hodiny méně než zaměstnanci v platové sféře. Oproti stejnému období loňského roku poklesla celková odpracovaná doba jak mzdové sféře (-0,7 hodiny měsíčně), tak i v platové sféře (-1,2 hodiny měsíčně).
Z hlediska relativních změn počtu odpracovaných hodin bylo zjištěno, že k největšímu meziročnímu nárůstu průměrného počtu odpracovaných hodin došlo v 1. čtvrtletí 2016 ve mzdové sféře v odvětví „doprava a skladování“. V 1. čtvrtletí 2016 odpracovali zaměstnanci tohoto odvětví v průměru o 0,7 hodiny měsíčně navíc ve srovnání s 1. čtvrtletím 2015. Nejvyšší pokles zaznamenala odvětví „těžba a dobývání“ (-2,5 hodiny) a „administrativní a podpůrné činnosti“ ( 2,1 hodiny). Největší růst v počtu odpracovaných hodin nastal u zaměstnanců odvětví platové sféry (s alespoň 25 tisíci zaměstnanci) pouze v odvětví zdravotní a sociální péče (+0,2 hodiny). Pokles nastal v rámci odvětví platové sféry u zaměstnanců sekce „vzdělávání“, „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ a „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“, kteří odpracovali shodně o 1,6 hodiny měsíčně méně ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Z uvedených tabulek rovněž vyplývá, že zaměstnanci mzdové sféry odpracovali v 1. čtvrtletí 2016 více hodin přesčas než zaměstnanci platové sféry. Ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry měsíčně v průměru 3,2 hodiny přesčas, zaměstnanci platové sféry 1,7 hodiny přesčas. Ve mzdové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci odvětví „zpracovatelský průmysl“ a „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (shodně 4,8 hodiny měsíčně) a „doprava a skladování“ (4,5 hodiny měsíčně). V platové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví „zdravotní a sociální péče“ (4,6 hodiny měsíčně). Nejméně hodin přesčas odpracovali v platové sféře zaměstnanci v odvětví „vzdělávání“ (0,2 hodiny měsíčně).
V platové sféře bylo v 1. čtvrtletí 2016 vykázáno v průměru méně neodpracovaných hodin než ve mzdové sféře. Celkový počet neodpracovaných hodin zahrnuje hodiny neodpracované z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, překážek v práci, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, atd. Ve mzdové sféře činila průměrná neodpracovaná doba 21,8 hodiny měsíčně, v platové sféře 19,0 hodiny. Nejvíce neodpracovaných hodin bylo vykázáno ve mzdové sféře v odvětví „stavebnictví“ (+26,5 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ (+21,2 hodiny měsíčně). Nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy, bylo vykázáno ve mzdové sféře v odvětví „těžba a dobývání“ (+18,0 hodiny měsíčně) a v platové sféře v odvětví „veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení“ (+17,0 hodiny měsíčně). Jedná se o neodpracované hodiny s náhradou mzdy z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, důležitých překážek na straně zaměstnance, apod. Nejsou zde zahrnuty hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny.
Výsledky šetření za 1. čtvrtletí 2016 naleznete v sekci Výsledky šetření › Aktuální.
6/22/2016