Po krachu několika amerických bank v roce 2007 se přesunula finanční krize do Evropy, kde se projevila v průběhu roku 2008. K obavám vyplývajícím z možného oslabení poptávky a zastavení hospodářského růstu se přidaly problémy týkající se trhu práce. Přestože je Česká republika zemí s relativně stabilním finančním sektorem, vážnější příznaky krize byly na českém trhu práce identifikovány v roce 2008, a přetrvávají v mírnější podobě doposud.
Ekonomická krize se projevila ve mzdové sféře plně v roce 2009, kdy došlo k poklesu mezd. V tomto roce se snížila i odpracovaná doba a objem práce přesčas. V roce 2010 došlo z hlediska odpracované doby a přesčasu k oživení, a téměř předkrizová úroveň odpracované doby i přesčasu byla zachována i v roce 2011.
Na krajských trzích práce se projevila ekonomická krize odlišně, jak můžeme soudit i z vývoje míry registrované nezaměstnanosti či počtu uchazečů na jedno pracovní místo v jednotlivých krajích. I z těchto údajů vyplývá, že v letech 2009 - 2010 se ekonomická krize projevila ve všech krajích, ale lišila se úroveň dopadu. V roce 2011 byly patrné první známky oživení ekonomiky doprovázené poklesem registrované míry nezaměstnanosti.
Z hlediska výdělků byl vývoj podobný. Během ekonomické krize došlo ve všech krajích ke zpomalení růstu mezd (nebo dokonce k jejich poklesu), a to bez ohledu na výchozí úroveň výdělků v daném kraji. V roce 2009 se úroveň mezd ve vybraných krajích (Ústecký, Liberecký, Středočeský a Jihomoravský) zastavila na úrovni roku 2008. V ostatních krajích medián hrubé měsíční mzdy poklesl. K nejvyššímu poklesu úrovně mezd došlo v krajích Vysočina ( 4,5 %) a Karlovarském ( 4,1 %). Specifický vývoj mezd můžeme pozorovat v hl. m. Praze. Na jednu stranu byl tento kraj jediným, kde se v roce 2009 medián hrubé měsíční mzdy zvýšil (+1,6 %). Na druhou stranu však zde v letech 2010 a 2011 – na rozdíl od ostatních krajů – mzdy téměř stagnovaly.
Ekonomická krize zasáhla některá odvětví hlouběji. Téměř ve všech odvětvích, která byla v souvislosti s krizí zmiňována nejčastěji, poklesl v roce 2009 medián hrubé měsíční mzdy. V celém sledovaném období se zvyšoval medián hrubé měsíční mzdy pouze v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, a to průměrným tempem 3,7 % ročně. Vývoj v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví potvrzuje tvrzení, že český bankovní sektor je v porovnání s ostatními zeměmi stabilní a finanční krize jej nezasáhla.
Zvyšování mediánu (či průměru) hrubé měsíční mzdy však neznamená, že se zvýšila mzda každého zaměstnance. Ekonomická krize s sebou totiž přinesla i častější propouštění nekvalifikovaných zaměstnanců s nejnižšími příjmy, a tak mohlo dojít ke zvýšení úrovně mezd v ekonomice, aniž by došlo – v krajním případě – k navýšení mzdy jediného zaměstnance.
Podrobnější informace o vývoji mezd v krajích a vybraných odvětvích během ekonomické krize naleznete v plné verzi komentáře (verze PDF, verze MS Word).
10/10/2012