Šetření ISPV pomáhá jednotlivým uživatelům orientovat se ve světě odměňování v České republice. Je zpracováváno především pro potřeby Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších orgánů státní správy. Výsledky šetření ISPV slouží jako jeden z podkladů pro stanovení základní výměry starobního důchodu, valorizace důchodů, stanovení inflace nebo úpravu platů státních zaměstnanců.
Výsledky ISPV slouží také při kolektivním vyjednávání. Představitelé odborů mohou díky ISPV srovnávat platové podmínky v jednotlivých profesích a regionech ČR, a tyto informace následně využít při kolektivním vyjednávání.
Obdobně využívají výsledky ISPV personalisté a manažeři firem. Výsledky šetření jim totiž umožňují srovnávat úroveň odměňování jejich vlastních zaměstnanců s ostatními zaměstnanci, a stanovit tak optimální mzdovou úroveň ve firmě.
Výsledky šetření ISPV poskytují zajímavé informace i samotným zaměstnancům, kteří je mohou využít jako argument při žádosti o zvýšení mzdy, pro orientaci o mzdové úrovni např. při hledání nového zaměstnání.
Mzdovou statistiku využívají v neposlední řadě makroekonomové a vědečtí pracovníci v rámci své výzkumné a analytické činnosti. Vybrané odborné texty, které využívají výsledky šetření ISPV, naleznete níže.
Review of Economic Perspectives: Wage Polarization in the Context of the Czech Republic, media.proquest.com, vydáno 2022 celý článek zde
České noviny: Systém ISPV: Rozdíl výdělků ve veřejné sféře a firmě roste, www.ceskenoviny.cz, vydáno 2021 celý článek zde
ACC JOURNAL: Srovnání mezd v ICT podle hlavních kategorií, jejich relace k HDP a rodíly mezi platy mužů a žen, acc-ern.tul.cz, vydáno 2021 celý článek zde
CERGE-EI: Does Robots´Reach Exceed Their Grasp?, papers.ssrn.com, vydáno 2021 celý článek zde
IDEA CERGE-EI: Platy učitelů v roce 2020: Usne Česko na vavřínech?, idea.cerge-ei.cz, vydáno 2021 celý článek zde
IDEA CERGE-EI: Kdo v 1. vlně pandemie zachránil své zaměstnance? Analýza čerpání podpory programu Antivirus B, idea.cerge-ei.cz, vydáno 2021 celý článek zde
CERGE-EI: Sick Pay and Absence from Work: Evidence from Flu Exposure, papers.ssrn.com, vydáno 2021 celý článek zde
Sociologický ústav AV ČR: Možnosti a podmínky inovace ISPV, www.soc.cas.cz, vydáno 2020 celý článek zde
Max Planck Sciences Po Center: The Great Separation: Top Earner Segregation at Work in High-Income Countries, pure.mpg.de, vydáno 2020 celý článek zde
IDEA CERGE-EI: Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013-2017 na zaměstnanost v ČR, Cerge-ei.cz, vydáno duben 2019 celý článek zde
ČSÚ: Mzdy v Česku rostou skoro všem, někdo šetří a jiný utrácí, iDNES.cz, vydáno 30.11.2018 celý článek zde
ČSÚ: „Ajťáci“ chybějí dvěma třetinám firem, Statistika & MY, č. 10/2018 celý článek zde
CERGE-EI: Vyšší platy učitelů: sliby, sliby, sliby, Studie IDEA, červen 2018 celý článek zde
ČSÚ: Mají vyšší vzdělání, ale pořád berou méně, Statistika & MY, č. 4/2018 celý článek zde
STATISTIKA: Valuation of Volunteer Work in Satellite Account of Non-Profit Institutions, STATISTIKA,2017 celý článek zde
ČSÚ: Platy zdravotníků stoupají, Statistika & MY, č. 9/2017 celý článek zde
Aktualne.cz: Kdo si nejvíc polepšil? Nový žebříček ukazuje nejlépe i nejhůře placené práce v Česku, Aktualne.cz, vydáno 27.9.2017 celý článek zde
CERGE-EI: Nízké platy učitelů:hodně drahé šetření, Studie IDEA, červen 2017 celý článek zde
ČSÚ: Mzdová nerovnost se snižuje, Statistika & MY, č. 6/2017 celý článek zde
Sociologický časopis: Finanční a nefinanční návratnost vzdělání v době vzdělanostní expanze v České republice, Sociologický časopis, 5/2017 celý článek zde
Aktualne.cz: Nejhůře a nejlépe placené práce v Česku. Nový žebříček ukazuje, kdo si polepšil dvojnásobně, Aktualne.cz, vydáno 4.4.2017 celý článek zde
ČSÚ: Kolik vydělávají sestry a porodní asistentky, Statistika & MY, č. 10/2016 celý článek zde
ČSÚ: Kolik vydělávají zaměstnanecké elity?, Statistika & MY, č. 7-8/2016 celý článek zde
ČSÚ: Jak rostly mzdy a platy lékařů, Statistika & MY, č. 6/2016 celý článek zde
ČSÚ: Vývoj mezd a platů v období krize, Statistika & MY, č. 11-12/2015 celý článek zde
CERGE-EI: Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu, Studie IDEA, prosinec 2015 celý článek zde
ČTK: Ve firmách s kolektivní dohodou se vydělá o 2700 Kč víc než jinde, Finanční noviny, vydáno 26.11.2015 celý článek zde
ČSÚ: Ekonomická migrace ze Slovenska, Statistika & MY, č. 10/2015 celý článek zde
Aktualne.cz: Komu nejvíc roste výplata? Polepšili si nejhůře placení lidé, Aktualne.cz, vydáno 11.8.2015 celý článek zde
ČSÚ: Mzdy vzrostly všem, Statistika & MY, č. 4/2015 celý článek zde
Aktualne.cz: Kde si vyděláte víc než v Praze? Našli jsme ráje v regionech, Aktualne.cz, vydáno 16.4.2015 celý článek zde
ČSÚ: Kvalifikovaní pracovníci – učitelé brali nejméně, Statistika & MY, č. 1/2015 celý článek zde
Aktualně.cz: Odpovědnost pilota, plat uklízečky. Proč chybí firmám řidiči, Aktualně.cz, vydáno 12.8.2014 celý článek zde
Aktualně.cz: Kdo si vydělá nejméně? Nejhůře placené práce v Česku, Aktualně.cz, vydáno 24.7.2014 celý článek zde
TÝDEN.cz: Velké srovnání platů: kdo si polepšil a kdo pohoršil, TÝDEN.cz, vydáno 2.4.2014 celý článek zde
ČSÚ: Programátoři mají nejvyšší mzdy, Statistika & MY, č. 3/2014 celý článek zde
Hospodářské noviny: Učitelé i lékaři nejvíc vydělají mimo Prahu, Hospodářské noviny, vydáno 12.11.2012 celý článek zde
TÝDEN.cz: ANALÝZA: Na krizi vydělali jen pojišťováci a bankéři,TÝDEN.cz, vydáno 10.10.2012 celý článek zde
ČSÚ: Ne všechna zaměstnání jsou nejlépe ohodnocena v Praze, Statistika & MY, č. 10/2012 celý článek zde
ČSÚ: Minimální mzdu v Česku pobírají tři procenta zaměstnanců, Statistika & MY, č. 10/2012 celý článek zde
CERGE EI: Být či nebýt učitelem: platy českých učitelů pohledem nákladů ušlých příležitostí a širší souvislost, Krátká studie 5/2012, vydáno 3.9.2012 celý článek zde
ČSÚ: Zlepšujeme mzdové statistiky, Statistika & MY, č. 6/2012 celý článek zde
MF DNES: Minimální mzda se už šest let nezměnila, bere ji 90 tisíc lidí, MF DNES, vydáno 5.3.2012 celý článek zde
MF DNES: Školy mají, nadšení také. Jen práce jim chybí a nikdo je nechce, MF DNES, vydáno 11.2.2012 celý článek zde
ČTK: Podíl zaměstnavatelů nabízejících 13. mzdu vzrostl, Deník, vydáno 24. 1. 2012 celý článek zde
ČTK: Nejvyšší mzdy v soukromé sféře jsou v peněžnictví a pojišťovnictví, Hospodářské noviny, vydáno 12. 7. 2011 celý článek zde
ČTK: Mzdy: Zaměstnanci soukromých firem si polepšili, Deník, vydáno 23. 9. 2011 celý článek zde
Novotný, P. P. : Mzdy letos vzrostly elektrotechnikům, klesly v bankách a hotelech, MF DNES, vydáno 27.12.2010. celý článek zde
Sovová, E.: Kdo kolik bere v Česku. V bance mají čtyřnásobek toho, co v hospodě, MF DNES, vydáno 16. 11. 2010. celý článek zde
Právo: Hrubé mzdy vzrostly v prvním pololetí o dvě procenta, podnikatelská sféra zaostává, Právo, vydáno 14. 9. 2010. celý článek zde
Hospodářské noviny: Vystudovat vysokou školu se vyplatí, Hospodářské noviny, vydáno 16. 6. 2010. celý článek zde
Hovorková, K.: Pokladním za pět let vzrostl plat o 25 procent. Lépe jsou na tom také lékaři, MF DNES, vydáno 27. 3. 2010. celý článek zde
Kubec, I.: Většina lidí loni vydělala méně, rostly jen vysoké platy, E15, vydáno 15. 3. 2010. celý článek zde
ČTK: Platy loni rostly jen bohatým, nůžky se nebezpečně rozevírají, Lidové noviny, vydáno 12. 3. 2010. celý článek zde
Novotný, P. P.: Vánoční prémie nebudou, platy pak mohou vzrůst o tři procenta, MF DNES, vydáno 6. 10. 2009. celý článek zde
Čížková, L.: Průměrná mzda v kraji stoupla na 21 494, dosáhne na ni ale jen třetina lidí, MF DNES, vydáno 4. 9. 2009. celý článek zde
Ptáčková, Z.: Nejnižší platy mají uklízečky a také švadleny. Jindřichohradecký deník, vydáno 2. 9. 2009. celý článek zde
Novotný, P. P.: Mzdy klesly u strojů a staveb, lidé si pohoršili až o desítky procent. MF DNES, vydáno 27. 7. 2009. celý článek zde
Sovová, E., Stuchlík, J.: Kdo v Česku vydělává nejvíce? www.penize.cz, vydáno 22. 5. 2009. celý článek zde
Cikánek, M.: Odměny kvalifikovaných projektantů v roce 2009. Světlo 2009/3, 42-43. celý článek zde
Bouc, F.: Kde na to vzít? ptají se obce, Lidové noviny, vydáno 5. 5. 2009. celý článek zde
, studie k dispozici zde
Výše a struktura učitelských platů výrazně formují celkový zájem o profesi učitele a spoluurčují i strukturu zájemců o ni. Od dispozic a kvality nových zájemců o učitelskou profesi se odvíjí i dlouhodobá kvalita vzdělávání a vzdělávacích výsledků té které země s výraznými dopady na dlouhodobý hospodářský růst. Platy učitelů českých základních veřejných škol v relativním srovnání s platy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců patří dlouhodobě k nejnižším mezi třicítkou nejrozvinutějších zemí světa. Co se týče obecných dovedností učitelů, jsou učitelé v rámci Česka stále ještě na poměrně dobré relativní úrovni. Zájem nadanější části mladé generace Čechů o profesi učitele je však v současnosti velmi nízký. Velmi pomalý je růst učitelského platu na základě počtu odpracovaných let, tedy praxe. Podíl odměny na platu učitelů je výrazně nižší než je tomu ve veřejné sféře, nemluvě o sféře soukromé. I ve srovnání s veřejným sektorem jsou odměny učitelům vypláceny velmi rovnostářsky. (studie k dispozici zde)
Kolektivní vyjednávání i minimální mzda jsou významnými mzdotvornými instituty na českém trhu práce, a z tohoto důvodu nepochybně zasluhují náležitou pozornost nejen odborné veřejnosti. Hlavním cílem této studie proto bylo vyplnit mezeru v této oblasti a poskytnout komplexní pohled na problematiku fungování odborových organizací, výsledky kolektivního vyjednávání a jejich vztah k institutu minimální mzdy v České republice. Z hlediska úrovně odměňování ukazují výsledky strukturálního výdělkového šetření v České republice, že v podnicích pokrytých kolektivními smlouvami je vyšší průměrná (o 10,5 %) i mediánová mzda (o 11,7 %) než v podnicích bez uzavřené kolektivní smlouvy. Výsledky rovněž ukazují, že v praxi se zvyšování minimální mzdy projevuje u všech tarifních stupňů, nicméně dominový efekt postupuje odspodu a intenzita s rostoucími stupni většinou klesá. (studie k dispozici zde)
Studie zkoumá, do jaké míry se daří efektivně sladit nabídku a poptávku na českém trhu práce. Ukazuje, jak se v průběhu posledních 20 let vyvíjela vzdělanostní struktura obyvatelstva a jak se tyto změny odrážely v úspěšnosti absolventů na trhu práce. Dále z vertikálního i horizontálního hlediska analyzuje nesoulad nabízených a požadovaných dovedností na českém pracovním trhu, aby bylo možno určit, kde se vyskytuje případná nerovnováha v jejich nabídce a poptávce. (studie k dispozici zde)
Studie přináší nové podrobné informace o rozdělení příjmů a zdanění vysokopříjmových osob v Česku, odvozuje optimální daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy a přináší konkrétní návrh systémových změn. Na horní procento nejlépe placených osob připadá jen 6,5 % všech zaplacených daní (daň z příjmů a pojistné), tedy méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. Zdanění nejvyšších příjmů je v mezinárodním srovnání jedno z nejnižších; jak v absolutním měřítku, tak zejména relativně vůči zdanění průměrných příjmů. Navrhovaná reforma ve svém výsledku přibližuje daňový systém „rovné dani“ mnohem více než veškerá legislativa, která v Česku platila od roku 1989. (studie k dispozici zde)
Metodika je výsledkem projektu TD010171 "Vliv institutu minimální mzdy na sociálně ekonomický vývoj ČR“, podpořeného Technologickou agenturou České republiky v rámci programu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA. Cílem metodiky je podpořit rozhodování o zvýšení minimální mzdy na základě objektivního posouzení relevantních indikátorů a s uvážením aktuálních mezinárodních zkušeností. Metodika je založena především na analýze počtu a struktury zaměstnanců v blízkosti minimální mzdy v třídění podle charakteristik zaměstnance i zaměstnavatele a hodnocení dopadů změny minimální mzdy na základě strukturálních výdělkových statistik. (studie k dispozici zde)
We find that immigrant workers do not affect changes in the Czech wage structure between 2002 and 2006 despite their substantial inflows. Instead, using the Albrecht et al. (2003) version of the Machado and Mata (2005) decomposition technique along the wage distribution, we find that changes in the wage structure are explained solely by increasing returns of native workers. In particular, we provide evidence on increasing returns to education of native workers along the wage distribution. Next, we suggest that increasing wage dispersion is due to changes in the observed characteristics of native workers, such as a rising level of education, rather than due to immigration inflows. Finally, we find that the negative immigrant-native wage gaps seem persistent along the wage distribution and are explained mainly by differences in observed characteristics. (studie k dispozici zde)
A well-fitting wage distribution is a crucial precondition for economic modeling of the labour market processes. In the first part, this paper provides the evidence that – as for wages in the Czech Republic – the most often used log-normal distribution failed and the best-fitting one is the Dagum distribution. Then we investigate the role of wage distribution in the process of the economic modeling. By way of an example of the minimum wage impacts on the Czech labour market, we examine the response of Meyer and Wise’s (1983) model to the Dagum and log-normal distributions. The results suggest that the wage distribution has important implications for the effects of the minimum wage on the shape of the lower tail of the measured wage distribution and is thus an important feature for interpreting the effects of minimum wages. (studie k dispozici zde)
Wage differentials between men and women across Europe are a major policy concern for the European Commission and the social partners. This report provides an overview of national studies on the gender pay gap, and examines the policies and actions of governments and social actors to combat pay discrimination. The report first reviews quantitative and qualitative studies on the unadjusted and adjusted pay gap and examines the many factors cited to explain the wage differentials. Then it explores specific actions carried out by governments to reduce the gender pay gap, such as legislative measures, general recommendations, monitoring procedures and suppport for low-paid occupations. It also looks at joint initiatives and collective bargaining undertaken by the social partners, as well as highlighting successful good practice examples. (studie k dispozici zde)
In 2011, the methodology of the Average Earnings Information System (ISPV) was harmonized with the methodology applied in the wage statistics of the Czech Statistical Office (CZSO). The benefit of the harmonisation rests in improved quality of the published wage statistics. Within the harmonisation, the ISPV population was extended by economic subjects not monitored before. The extension of the ISPV population allowed to calculate more accurate numbers above all on employees, and thus since 2011, all ISPV publications has newly stated weighed numbers of employees. Due to the harmonisation, the gross monthly wage median for the wage sphere decreased in 2011. Despite the harmonisation, there are still differences between both surveys due to the specifics of the ISPV survey. (studie k dispozici zde)
Rámec Strategie konkurenceschopnosti a výchozí náměty NERVu představuje analytický rozbor základních faktorů, které ovlivňují pozici České republiky na mezinárodních trzích. Cílem této analýzy je vyhodnotit na „tvrdých“ datech“, jak si stojí Česká republika (přesněji subjekty zde působící) v porovnání s jinými státy z hlediska faktorů cenové i necenové konkurenceschopnosti, a dále pro jednotlivé vybrané ovlivnitelné faktory, v nichž ČR zaostává za vyspělými zeměmi, navrhnout opatření ke zlepšení stávajícího stavu. Pro zpracování analýzy byla využita celá řada datových zdrojů, počínaje databází zahraničního obchodu OSN, databáze ČSÚ, Eurostat, CzechTrade, OECD, Bloomberg, MMF, jakož i indexy Světového obchodního fóra, Světové banky atp. Podrobněji se analýza zabývá následujícími oblastmi – instituce, vzdělanost, efektivnost trhů zboží, služeb a práce ve vztahu k daním, finančními trhy, technologickou připraveností, zlepšováním charakteristik podnikání a inovacemi. Pro každou z uvedených oblastí identifikuje analýza vyhodnocení pozice ČR v porovnání s jinými státy EU i mimo EU, posouzení základních problematických oblastí a cílů a opatření, s jejichž pomocí by se měly zlepšit předpoklady pro konkurenceschopnost subjektů z ČR na globálních trzích. (studie k dispozici zde)
The importance of university education can be proved from many perspectives. OECD data still confirm that the Czech Republic is under the average of people with university degree in Europe. Most of the financial systems of public higher education are fully or partially dependent on the state budget. Therefore future perspective of many of them is to find additional private sources for their budget. One strong argument to implement tuition fee is high rate of return to education (proved e.g. by Psacharopoulos and Patrinos). The paper introduces situation in financing of higher education in selected European countries - Czech Republic and England. There are described mechanisms of financing of higher education in the Czech Republic including data about actual perspectives of an expected reform based on the White Book. Second part of the paper mentions data about English higher education system and its changes since 2003 and evaluates mechanism of deferred tuition fee. The last part compares data of expected and real earnings in the Czech Republic. Expected earnings information has been collected at three economic faculties. Based on the short cut method there is compound a rate of return comparing different aspects and influences of the result. The summary of the paper introduces indicators for future development of the higher education within Europe. (příspěvek k dispozici zde)
Current economic crisis has hit the Czech economy in a less severe way compared with other economies, but there have been affected employees who have lost their jobs as well as those who have remained employed but their wages have been reduced. The main aim of this paper is to discuss the possibility of wider use of linked employer-employee microdata from the Average Earnings Information System (the Czech Structure of Earnings Survey) in order to be able to identify comprehensive and more informative labour market indicators compared with the generally known basic set of indicators. With data on job flows and employee flows from the data source mentioned above, we show that the economic crisis has probably taken some effect in the economic subjects classified into our sample. Furthermore, we show that jobs in some industries have been destroyed more frequently than jobs in the others. (více na www.czso.cz)
In the global world, the special focus of the paper is on the potential effects of foreign ownership on job and employee fl ows during the recent economic crisis. The initial hypothesis is that the foreignowned economic subjects may be more often subject to the excessive negative effect caused by the economic downturn compared with those of domestic ownership. Keeping this in mind, we quantify the extended set of employment indicators concerning job creation and job destruction as well as hires and separations according to the ownership of the economic subjects running their businesses in the Czech Republic in the period 2007-2010 and discuss which economic subjects have suffered the consequences of the current crisis. The results show that job destruction varied more than job creation which corresponds to cyclical asymmetry investigated by previous studies. (více na www.vse.cz)
Disertační práce se věnuje transformaci průmyslové výroby města Plzně po roce 1989. Pro zhodnocení dynamiky vývoje zaměstnanosti plzeňského průmyslu byly využity ukazatele aplikované i Duspivovou a Spáčilem (2010). (více na is.muni.cz)
Regional economic disparities are large and persistent in EU-8 countries, thanks in part to weak wage and mobility adjustment. In this paper, local returns to education in the Czech Republic are estimated and linked to changing educational composition of local labor force.There is large variation in local educational endowment and relative wages. Districts with morecollege educated labor force display higher increases in their educational endowment and higher returns to education. This is consistent with models of regional divergence driven by advanced technology adoption or human capital spillovers. (více na www.cerge-ei.cz)
Much research uses employer-employee data to compare wage and productivity dierentials across demographic groups. We apply this approach to asses the importance of `organizational' workers, i.e., managing and marketing personnel. The estimates based on 2000-2006 Czech worker-level data augmented with company balance sheet information suggest that these workers are important for company performance and that they are fairly rewarded for their relative productivity in terms of their relative pay. Foreign-owned companies feature higher shares of such workers who are more productive in these rms (relative to other employees) compared to domestically owned companies. (více na www.innodrive.org)
The main aim of this article is to present new approach to the analysis of the data on employment available in the Average Earnings Information System and with the help of this approach to quantify the impact of economic crisis on selected economic subjects. In our pilot analysis, we were concerned with the data on the economic subjects that employed more than 250 employees at least at one year taken into consideration (i.e. in the year 2007, 2008 or 2009). With data on job flows and employees’ flows from the data source mentioned above, we show, that the economic crisis has probably taken some effect in the economic subjects classified into our sample. Furthermore, we show that jobs in some industries have been destroyed more frequently than jobs in the others. Last but not least we show that employees, who have left economic subjects (voluntarily or involuntarily) more often than other employees, have been blue-collar workers and employees older than 50 years. (více na panda.hyperlink.cz)
Veřejné financování v současné době dominantně určuje růst nabídky vysokoškolsky vzdělaných lidí v Evropě, ačkoli existuje jen velmi málo indikátorů pro určení její optimální úrovně. V tomto článku zkoumám indikátor použitá vysokoškolsky vzdělané pracovní síly – podíl absolventů vysokých škol na „vysokoškolských“ pozicích. Gottschalk a Hansen (2003) navrhují identifikovat „vysokoškolské“ pozice na základě platové premie, kterou dostanou na této pozici vysokoškolsky vzdělaní lidé. Navazuji na jejich práci a studuji lokální vztah mezi podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci a použitím vzdělané pracovní síly. Empirické výsledky založené na datech z NUTS-4 pro české regiony naznačují pozitivní vztah, tudíž potvrzují přítomnost endogenního vlivu počtu vzdělané pracovní síly na poptávce po ní. (více na www.cerge-ei.cz)
S využitím metody dekompozice mzdových rozdílů podél distribuce mezd Albrechta aj. (2003), verze Machado a Mata (2005), zjišťujeme, že zahraniční zaměstnanci neměli vliv na změny ve struktuře mezd v ČR mezi roky 2002 a 2006, navzdory výraznému nárůstu jejich počtu. Změny v mzdové distribuci jsou vysvětleny pouze rostoucími výnosy z charakteristik domácích pracovníků. Změny v pozorovaných charakteristikách, především zvyšující se úroveň vzdělání, jsou zodpovědné za rostoucí mzdový rozptyl. Značný příliv zahraničních pracovníků v uvedeném období je koncentrován mezi mladými pracovníky se základním a terciárním vzděláním a je především důsledkem rostoucí poptávky po práci. Záporné mzdové rozdíly mezi imigranty a domácími pracovníky jsou trvalé podle mzdové distribuce a jsou vysvětleny převážně rozdíly v pozorovaných charakteristikách. Potvrzujeme zvyšující se výnosy vzdělání domácích pracovníků podél mzdové distribuce. Tyto výnosy jsou vyšší v roce 2006 oproti roku 2002 v souladu s předešlou literaturou. (více na www.ecb.int)
Soubor analýz sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny 2009 je zpracován v souladu s Aktualizovanou strategií přistoupení České republiky k eurozóně a hodnotí současný stav ekonomické sladěnosti a pružnosti v jednotlivých oblastech. (více na www.cnb.cz)
V příspěvku zjišťujeme vztah mezi mzdou, produktivitou práce a vlastnictvím prostřednictvím databáze zaměstnanců, která obsahuje a dlouhodobě sleduje vývoj mezd a pokrývá velkou část zaměstnanců v České republice. Pracujeme s údaji z roku 2006. Rozlišujeme mezi původem kapitálu, zkoumáme mzdu a produktivitu odděleně. Odlišnost mezd ve společnostech se zahraniční účastí a domácím kapitálem je asi 24 %. Analyzujeme data na individuální i firemní úrovni. Hlavním závěrem je, že odvětví, region a zejména lidský kapitál vysvětlují jen málo ze mzdového rozdílu mezi zaměstnanci společností se zahraničními nebo domácími vlastníky. Výpočty a odhady ukazují, že rozdíl v produktivitě firem se zahraničními vlastníky a domácími je dvakrát větší než mzdová diference. (více na www.eale.nl)
Cílem textu je ukázat vliv lidského kapitálu na souhrnnou produktivitu faktorů. Lidský kapitál je v příspěvku odhadován pomocí nejvyššího dosaženého stupně vzdělání a vliv analyzován v jednotlivých českých a slovenských odvětvích v období 2004–2007, přičemž pozornost je věnována i srovnání mezi oběma zeměmi. Oproti běžně používaným postupům byla brána v úvahu změna ve složení pracovní síly, což umožňuje provést odhad vlivu služeb práce (labour services) jako součet vlivu počtu odpracovaných hodin a vlivu složení pracovní síly. Příspěvek ukázal, že v České republice došlo k největšímu růstu vzdělanosti v odvětví Zdravotnictví a sociální péče, na Slovensku v odvětví Doprava, skladování a spoje. (více na www.vse.cz)
V tomto příspěvku se podíváme na vývoj mezd ve firmách pomoci databáze výdělků. Jedná se o dlouhodobý datový soubor z let 1998 – 2006, který zahrnuje velkou část zaměstnanců v České republice. Nejprve se zaměřujeme na vývoj platu u jednotlivců a jejich determinanty, hledáme důkazy pro mírně rostoucí výnosy z lidského kapitálu a zmenšující se genderové nerovnosti. Poté analyzujeme mzdy v rámci firmy i vzájemně mezi jednotlivými podniky. Prozkoumáváme řadu hypotéz vysvětlující následující modely: zvětšují se domácí a mezinárodní konkurence, vrůstající decentralizace platového vyjednávání, technologické změny upřednostňující vzdělanostní sílu a měnící se vzdělanostní složen pracujících. Nalézáme podporu pro tyto faktory, které přispívají ke změně pracovního trhu a odráží se na odlišnostech v odměňování. (více na http://www.hha.dk)
Brain drain fenomén je spojován především s migrací z rozvíjejících se zemí do zemí méně rozvinutých, ale představení tohoto fenoménu má význam i pro země relativně vyspělé, ke kterým se řadí i ��eská republika. Cílem práce je ověřit rozsah působení fenoménu brain drain v ČR a jeho podmíněnosti. Těžiště práce tvoří dotazníková šetření migračních postojů čtyř vytipovaných migračně rizikových skupin odborníků; jedná o lékaře, IT/ICT specialisty, technické inženýry z podnikatelského výzkumu a studující doktorandy. Výsledky čtyř dotazníkových průzkumů jsou analyzovány ve vztahu k šetření migračních postojů celkové české populace i z hlediska rozdílů migračního sklonu jednotlivých skupin odborníků navzájem. Nedílnou součástí práce je analýza příjmové motivace pro práci českých odborníků v zahraničí, kde je porovnáván diferenciál mezi výdělky sledovaných odborníků v České republice, Německu, Rakousku, Velké Británii a Irsku a na základě toho odvozena intenzita výdělkové stimulace pro práci v zahraničí. Práce je doplněna statistickou analýzou vývoje počtu sledovaných odborníků na českém trhu práce. (více na www.praha.vupsv.cz)
Cílem příspěvku je určit typy domácnosti potenciálně ohroženě finanční nedostupnosti bydlení ve všech krajích ČR. Zmapovat vývoj (ne)dostupnosti bydlení od roku 2000 a zjistit regionální rozdíly a procento rizikových domácností v České republice. Vzhledem k nedostatku potřebných statistik o příjmech a výdajích různých typů domácností v ČR autoři vytvořili vlastní simulační metodiku pro měření dostupnosti bydlení, která využívá data Regionální statistiky ceny práce (RSCP) a údaje o tržním nájemném. Ukazuje se, že obecně se riziko nedostupnosti nájemního bydlení snižuje, ale stále je zde relativně velká skupina domácností, které si tržní nájemné, vzhledem k výši svých příjmů, nemohou dovolit. (více na www.dlib.lib.cas.cz)
Studie předkládá prognózu vzdělanostních potřeb na období let 2008 až 2012. Výsledky prognózy jsou ovlivněny především snižováním počtu absolventů středoškolského studia bez maturity (během tohoto období očekáváme pokles o 16 %), vysokým zájmem absolventů středoškolského studia s maturitou o další terciární vzdělávání (34 % bude, podle použitých odhadů, pokračovat v terciárním studiu) a výrazným nárůstem počtu absolventů vysokoškolského studia (v některých odvětvích studia se počet absolventů takřka zdvojnásobí). Tyto skutečnosti způsobí nedostatek středoškoláků obecně a v některých skupinách zvláště, a tedy jejich dobré vyhlídky na získání zaměstnání a malé šance zaměstnavatelů získat kvalifikované, středoškolsky vzdělané zaměstnance. Vyhlídky na získání vhodného zaměstnání některých absolventů terciárního studia budou výrazně horší než ostatních absolventů. Další důležitý poznatek je, že saldo mezi počtem míst vzniklých expanzí a zaniklých redukcí hospodářských odvětví je záporné a zanikne přibližně 15 tisíc převážně málo kvalifikovaných míst. (více na www.vupsv.cz)
Minimální mzda byla poprvé ustanovena v roce 1991 v počátcích Československé federativní republiky. V současnosti je minimální mzda stanovena v zákoníku práce (262/2006. Sb., zákoník práce). Cílem studie je identifikovat postavení zákonné minimální mzdy v mzdové distribuci v podnikatelském sektoru v České republice. Pro analýzu jsou využita data výběrových statistických šetření Informačního systému o průměrném výdělku z let 2001 až 2008 (čtvrtletní šetření), která jsou zpracována standardními metodami popisné statistiky. Závěr je stanoven na základě analýzy těchto statistických dat v čase. Ačkoliv růst mezd nebyl stejně rychlý a nerovnoměrný, mzdy rostly nejrychleji u nejlépe placených zaměstnanců (devátý decil). Naopak minimální mzda a nejnižší platy rostly nejméně. Minimální mzda nebyla změněna od 1. července 2006, otázka růstu byla zaznamenána jen v letech 2001 až 2006. Vývoj vypočítaného indikátoru decilového poměru nás vede k závěru, že dochází také k určitému zvýšení diferenciace mezd. (více na www.ekf.vsb.cz)
Tato zpráva přináší ve svých dalších částech podrobnější charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v roce 2008 ovlivňovaly příjmy a výdaje domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností a jejich základní kvantifikaci. Součástí materiálu jsou i některá dílčí data týkající se vývoje v 1. Čtvrtletí 2009 a predikce vývoje v dalším období. (více na www.mpsv.cz)
Analýzy popisují stupeň sladění české ekonomiky s eurozónou ke konci roku 2008. Soubor je zpracován v souladu s Aktualizovanou strategií přistoupení České republiky k eurozóně a hodnotí současný stav ekonomické sladěnosti a pružnosti v jednotlivých oblastech. Výjimkou je vývoj fiskálních proměnných, kde je hodnocen i výhled do budoucnosti, který je však do jisté míry současným stavem předurčen. Účelem analýz je zhodnotit vývoj jednotlivých ukazatelů sladěnosti v čase a ve srovnání s vybranými zeměmi EU. Obecně se dá očekávat, že výhody přijetí eura porostou s vyšší ekonomickou sladěností a s pružnějšími přizpůsobovacími mechanismy. Realizace výhod spojených se zavedením eura bude záviset také na schopnosti české ekonomiky fungovat bez nezávislé měnové politiky a možnosti kurzového přizpůsobení vůči nejvýznamnějším obchodním partnerům. (více na www.cnb.cz)
Článek popisuje a analyzuje vývoj mediánu a průměrné mzdy v časové řadě 2006 až 2008 u zaměstnání, které se nejčastěji vyskytují v kovoprůmyslu. (více na www.oskovo.cz)
Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký je dopad systému důchodového pojištění v ČR. Protože jde o systém, který lze částečně charakterizovat jako „spoření“, byla provedena analýza z pohledu celoživotního cyklu. Analýza potvrdila výsledky měření závislosti míry návratnosti na blahobyt jedinců. A také, že důchodový systém přerozděluje prostředky od bohatších k chudším jedincům. Významný vliv na výsledný dopad důchodového pojištění, přip. na nerovnost rozdělení příjmu má také věk dožití a tvar křivky celoživotního příjmu. Protože se ženy, které mají nižší příjmy než muži, dožívají delšího věku, a proto pobírají déle starobní důchod, sníží se vlivem důchodového pojištění nerovnost v příjmech mezi ženami a muži. Naopak, tvar křivky celoživotního příjmu a &nastavení rozhodného období nerovnost v příjmech prostřednictvím důchodového pojištění se zvyšují. Studie je příspěvkem k výzkumu komplexní problematiky fungování penzijního zabezpečení. Zaobírá se jednak redistribučním efektem a jednak finanční udržitelností systému. Originálním přínosem studie je konstrukce trajektorií celoživotního příjmu. (více na www.kvf.vse.cz)
Studie se zabývá otázkou nerovnosti výdělku žen a mužů v managementu v České republice a podíl žen v řízení podle odvětví, řídící úrovně a typu organizací. Práce popisuje a analyzuje výdělkový rozdíl na základě pracovní pozice, osobních charakteristik a charakteristik zaměstnavatele metodu Oaxaca-Blinder. Relevantní data autor čerpá z Informačního systému o průměrném výdělku MPSV (ISPV) za léta 2000 a 2005. Z důvodu rozdílného utváření mezd a platů studie zkoumá zvlášť podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. (více na www.vupsv.cz)
V této studii zkoumáme vývoj českého trhu práce, prostřednictvím údajů o zaměstnavatelích a zaměstnancích. Vycházíme z dat o českém trhu práce z let 1998-2006. Nalezli jsme slabou diskriminaci mezi pohlavím, vzrůstající význam lidského kapitálu, zejména vzdělání. (více na www.client.norc.org)
Činnost většiny organizací neziskového sektoru je závislá na dobrovolné práci jejích členů a příznivců. Ekonomický přínos této práce je velmi vysoký a její hodnota představuje latentní finanční zdroj. Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu studentů VŠE a UJEP z let 2005 a 2007 mezi dobrovolníky a v organizacích využívající dobrovolníky a poskytovatele grantů. Ze závěrů vyplývá, že dobrovolnictví představuje velkou výhodu neziskových organizací, která jim dovoluje zvyšovat výstupy a následně lépe konkurovat dalším organizacím. (více na www.isvav.cz)
Pružnost mezd není důležitá pouze pro abstraktní teoretickou analýzu, i praktičtí ekonomové jsou např. stavěni před otázku, proč v období recese a vysoké nezaměstnanosti nominální mzdy klesají pouze zřídka a reálné mzdy obvykle neklesají dostatečně. Obecně příčin snižování flexibility pracovního trhu je více. Jednoznačně je však nutné je hledat v institucionálních charakteristikách pracovních trhů, jako jsou podmínky poskytování sociálních podpor, zákonná minimální mzda a zásahy státu a odborů. Hlavním příspěvkem této práce je konstatování, že vliv kolektivních smluv na strnulost nominální mzdy směrem dolů (dále jen SNMD) v podmínkách České republiky není velký, a že je třeba analyzovat i další potenciální adepty z řady institucionálních charakteristik pracovního trhu podílející se na tvorbě mezd. Dalším závěrem je vyčíslení jednorázové meziroční redukce inflace potřebné k posunu meziroční dynamiky růstu mezd v případě zaměstnanců s kolektivní smlouvou. Významný je propočet deflačního polštáře z dřívějšího období, který by mohl napomoci překlenout jistou setrvačnost ve vývoji mezd zaměstnanců krytých kolektivní smlouvou. (více na www.nf.vse.cz)
Studie se zabývá výrazným růstem zaměstnanosti cizinců v ČR v období po vstupu do EU a jeho dopady do trhu práce. Posouzeny byly dostupné datové zdroje, postavení a možnosti zaměstnávání cizinců, jejich struktura i regionální rozložení a možné negativní ovlivňování českého trhu práce. Vytlačování tuzemských pracovníků ani prokazatelné ovlivňování mzdového vývoje identifikovány nebyly. Na základě dostupných podkladů bylo konstatováno, že růst zahraniční zaměstnanosti má spíše cyklický charakter a cizinci obsazují převážně místa specializovaná či nevyužitelná tuzemskou pracovní silou, jejíž adaptabilita a mobilita je setrvale nižší. (více na www.mfcr.cz)
Tento článek zkoumá zastoupení žen a platové rozdíly mezi muži a ženami na středních a vrcholových manažerských pozicích pro výběrový soubor firem v ČR z let 2000 až 2004. Na rozdíl od existujících analýz (rozkladů) platových rozdílů podle pohlaví mezi manažery, naše empirická metodologie není náchylná zkreslení způsobenému malou mírou zastoupení žen v souboru; místo obvyklých rozkladů metodou Oaxaca-Blinder totiž používáme rozklady založené na tzv. párování (matching). Pouze 7% vrcholových manažerů v místních firmách jsou ženy. Pokud srovnáme hodinové výdělky manažerů se srovnatelným vzděláním zaměstnaných ve srovnatelných firmách, pak jsou u žen asi o 20 procent nižší než u mužů. (více na www.cerge.cuni.cz)
Přehled informačních zdrojů týkající se zaměstnanosti a trhu práce v Evropské unii a jednotlivých zemích. Každá země má hlavní oficiální publikace, akademické a statistické zdroje. Jména jednotlivých zdrojů informací jsou uvedena v přehledu společně se stručným popisem a adresou, kde je možno publikace a data získat. (více na www.eu-employment-observatory.net)
Tento článek využívá dat o mzdách českých zaměstnanců z roku 2002 k odhadům mzdové výnosnosti vzděláni. Každý rok školní docházky zvyšuje hodinové mzdy o téměř 10 procent. Tato výnosnost vzdělání je v mezinárodním srovnání relativně vysoká, uvážíme-li průměrnou úroveň vzděláni a stupeň ekonomického rozvoje. Neobvykle velký je především rozdíl mezi platy pracovníků s úplným středoškolským vzděláním a platy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Tento rozdíl je o asi 50 procent větší než v Německu nebo Rakousku, kde je podobně jako v ČR relativně menší podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovních sil. Je pravděpodobné, že tyto rozdíly jsou zapříčiněny nedostatečnou nabídkou vysokoškolského vzdělání v podfinancovaných veřejných vysokých školách. (více na www.cerge.cuni.cz)
Pohyb a odměňování manažerů představuje specifický segment trhu práce, který je v ČR málo zmapovaný. Jedná se o samotnou část trhu práce se specifickými mechanismy bilancování ceny práce zejména na I. a II. řídící úrovni. Tak, jak se liší systémy utváření mezd řadových zaměstnanců v podnikatelské sféře a platů v nepodnikatelské sféře, tak jsou rozdílné i postupy stanovení výdělků managementu na sledovaných řídících pozicích. Účelem analýzy statistických dat výběrového šetření není absolutní mzdová a platová úroveň, ale stupeň nerovnosti mezi ženami a muži. (více na www.praha.vupsv.cz)
Tento článek využívá odpovídající data zaměstnanců zaměstnavatelů z České republiky ke studiu struktury manažerských odměn. Podporuje dva klíčové předpoklady teorie turnaje. Zaprvé, rozdíl v manažerských odměnách mezi organizačními stupni se nezmenšuje se vzestupem na podnikovém žebříčku. Dokládám obzvláště velký nárůst rozdílu v odměnách na vrcholu podnikové hierarchie. Zadruhé, cena pro vítěze v turnaji vrcholových manažerů se zvyšuje s počtem uchazečů o pozici. (více na www.cerge-ei.cz)
After an initial decline in the level of real minimum-wage rates, there were series of unusually large increases in their levels — 70 and 50 per cent — during the years 1999–2002 in the Czech and Slovak Republics, respectively. Using information from matched employee–employer data sets, we look at the impact of minimum-wage hikes on both wages and employment. Our results suggest that there are some, but not substantial, job losses in reaction to minimum-wage hikes and that the impact on firm wages is rather large, implying that further increases of similar magnitude might very well have negative consequences for employment. (více na www3.interscience.wiley.com)
Despite the crucial role played by managers in changing the functioning of labour markets in transition economies,research on the determinants of executive pay and CEO turnover in these countries is almost non-existent. The current paper aims at adding to this minuscule literature. For this purpose I make use of a unique data set containing relevant firm-manager information from the Czech and Slovak Republics in the late nineties. This allows me to examine the influence of individual and in particular firm characteristics, such as, size, ownership type, industry and region, as well as corporate performance on chief executive compensation levels and changes therein and on the probability of the executive being turned over. (více na http://www.hha.dk )
This paper brings an overview of theoretical – economic and sociological – approaches to gender differences in the labour market. Major shortcomings of these theories are underscored using Czech and foreign empirical studies. The empirici part of the study is based on gender theories that highlight the influence of biases concerning the female labour force on the behaviour of employers, employees and those preparing for employment. Based on data from empirical research, we explore the existence of these biases among Czech university graduates. An interpretation of a lower position of women in the labour market which is held by the educational elite is also investigated. For that purpose, the collected data are analysed in a quantitative statistical as well as qualitative explorative way. The results showed that women often tend to interpret gender differences in the labour market, such as payment differences and the segregation of men and women into different labour sectors, branches, professions, firms, work collectives and positions, as discriminatory, while men interpret them more often as a result of women's nature. Although comparable data among the whole Czech population were not available, results of the research on university graduates (employers, employees, superiors and employees without subordinates) indicate that it is possible to use theories that highlight biases as a source of gender discrimination in the labour market as a basis for the research of the lower position of women in the current Czech labour market. (více na http://sreview.soc.cas.cz)
The purpose of this paper is to examine the determinants of the variation in Czech managers’ pay levels. Among the questions we attempt to answer are: Are the managers in state-owned firms compensated differently than those in private owned firms? How much of the difference in pay is explained by differences in individual characteristics and job levels? What is the importace of the regional location or the industry affiliation of the firms for managerial pay differentials? We use data from a cross-section of Czech managers in 1998 and estimate earnings equations augmented with a host of explanatory variables related to firm and job characteristics. (více na http://www.wdi.umich.edu)