English / Česky
ISPV aktuálně  > Nejlépe placenými mladými vysokoškoláky jsou analytici v oblasti výpočetních systémů

Nejlépe placenými mladými vysokoškoláky jsou analytici v oblasti výpočetních systémů

Jakou vysokou školu se dnes vyplatí studovat? Nejvyšší mzdu pobírali v roce 2009 mladí analytici výpočetních systémů, nejnižší začínající učitelky v mateřských školkách.

Při výběru vysoké školy hraje roli několik hledisek, přičemž jedním z těch nejdůležitějších je i možnost uplatnění na trhu práce a platové ohodnocení. Právě platové ohodnocení se mezi jednotlivými obory studia velmi liší. Na základě analýzy údajů z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), bylo zjištěno, že ze všech vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců do 30 let pobírali v roce 2009 nejvyšší hrubou měsíční mzdu analytici výpočetních systémů, u nichž dosáhla hrubá měsíční mzda výše 37 793 Kč. Nejhůře byly placeny učitelky v mateřských školkách, jejichž mzda činila 14 251 Kč.

Tabulka: Hrubá měsíční mzda a mimořádné odměny u nejčastějších zaměstnání vysokoškolsky vzdělaných osob do 30 let v roce 2009
 
Zaměstnání Hrubá měsíční mzda Mimořádné odměny
[Kč/měsíc] [Kč/rok]
Lékaři 25 619 20 590
Lékárníci 33 768 19 463
Výzkumníci v biologii 20 597 28 395
Učitelé na vysokých školách 22 079 46 233
Učitelé na středních školách 20 161 23 112
Učitelé na základních školách 19 353 26 034
Učitelé v mateřských školách 14 251 25 714
Policejní inspektoři 28 339 6 812
Analytici výpočetních systémů 37 793 42 925
Programátoři 36 883 15 627
Matematici 31 225 95 245
Účetní specialisté 36 641 23 557
Bankovní poradci 31 290 26 507
Finanční zprostředkovatelé 29 710 4 426
Pojišťovací agenti 29 838 59 358
Právníci 26 231 41 678
Ekonomové 31 151 32 168
Personalisté 30 309 23 505
Stavební inženýři 28 646 67 988
Elektroinženýři 29 319 12 617
Strojní inženýři 30 473 13 791

Hrubá měsíční mzda byla očištěna o vliv pracovní neschopnosti a zkrácených úvazků. Pro lepší srovnatelnost byla použita měsíční mzda prostředního zaměstnance (medián). Na rozdíl od standardní metodiky ISPV byly vyčleněny mimořádné (např. roční či pololetní) odměny mimo hrubou měsíční mzdu.

Z tabulky jasně vyplývá, že nejlépe placenými mladými vysokoškoláky byli především odborníci v oblasti IT, strojní inženýři, specialisté v účetnictví a bankovnictví, ale například i lékárníci. Nejhůře placenými profesemi potom byli především učitelé, pracovníci zabývající se výzkumnou činností v biologii a v neposlední řadě i lékaři. U těchto profesí zřejmě nebyla výše budoucího výdělku hlavním motivem pro studium příslušného oboru.

Z dat ISPV dále vyplývá, že téměř 4 % mladých vysokoškoláků zastávala vedoucí pozici. Hrubá měsíční mzda těchto vedoucích pracovníků se v roce 2009 pohybovala pod hranicí 40 tisíc Kč. Např. vedoucí pracovníci v bankách však hranici 40 tisíc Kč přesáhli a měsíčně si domů před zdaněním odnášeli necelých 46 tisíc Kč.

Zaměstnanci jsou často lákáni na nová pracovní místa slibem nadstandardních odměn, jejichž vyplacení obvykle závisí na hospodářských výsledcích firmy a přínosu konkrétního zaměstnance k jejímu výkonu. Jelikož se jedná u některých skupin zaměstnání o nezanedbatelnou část příjmu, byla samostatně sledována i skutečná výše mimořádných odměn. Nejvíce si takto v roce 2009 přilepšili mladí matematici, jejichž odměny dosáhly 95 tisíc Kč. Nejnižší odměny byly přiznány vysokoškolákům, kteří pracovali z různých důvodů jako prodavači – těm byla přiznána odměna ve výši necelých 2 tisíc Kč. Z běžných pozic zastávaných vysokoškolsky vzdělanými osobami byly nejnižší mimořádné odměny u finančních zprostředkovatelů, jejichž odměna nedosáhla v roce 2009 ani 5 tisíc Kč. Zajímavé je, že se výše odměn liší i u podobných zaměstnání – například pojišťovacím agentům byly přiznávány odměny ve výši 59 tisíc Kč. Tento rozdíl však mohl být způsoben i rozdílným vývojem finančního trhu a trhu s pojištěním během roku 2009, což můžeme přičítat i ekonomické krizi.

Neméně zajímavé jsou i vyhlídky mladých vysokoškoláků na zvyšování mezd a platů. Ve srovnání se staršími kolegy s diplomem dosahuje hrubá měsíční mzda vysokoškoláků, kterým ještě nebylo 30 let, zhruba čtyř pětin mezd starších kolegů. Z tohoto hlediska jsou na tom nejhůře mladí lékaři, u kterých měsíční mzda dosahuje pouhých 60 % mezd starších kolegů. Nejlépe na tom byli pracovníci v oblasti skladového hospodářství, kteří měsíčně pobírali dokonce o 6 % vyšší mzdy než starší kolegové.

PDF verze článku


Kontaktní osoby:
Duspivová Kateřina, tel.: 257 220 974, e-mail:
Malenovský Libor, tel.: 577 601 376, e-mail:

8/3/2010