English / Česky
ISPV aktuálně  > Zveřejněny výsledky ISPV za 4. čtvrtletí 2013

Zveřejněny výsledky ISPV za 4. čtvrtletí 2013

Odměňování ve mzdové a platové sféře

Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že ve 4. čtvrtletí 2013 došlo ve mzdové sféře k meziročnímu poklesu průměru hrubé měsíční mzdy a ke stagnaci mediánu hrubé měsíční mzdy. V platové sféře vzrostl meziročně průměr i medián hrubého měsíčního platu. Ve 4. čtvrtletí 2013 činila průměrná hrubá měsíční mzda ve mzdové sféře 27 720 Kč, a poklesla tak o 2,1 % oproti stejnému období předchozího roku. Medián hrubé měsíční mzdy dosáhl ve mzdové sféře ve 4. čtvrtletí 2013 výše 22 688 Kč (+0,1 %). Průměrný hrubý měsíční plat v platové sféře ve sledovaném období meziročně vzrostl o 0,8 % na 27 151 Kč. Medián hrubého měsíčního platu dosáhl v platové sféře ve 4. čtvrtletí 2013 výše 25 300 Kč (+1,3 %).

Medián hrubého měsíčního platu byl v platové sféře ve 4. čtvrtletí 2013 o 2 612 Kč vyšší než medián hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Z hlediska průměrné mzdy byla situace opačná – ve sledovaném období byla průměrná mzda ve mzdové sféře o 569 Kč vyšší než průměrný plat v platové sféře. Z výše uvedeného vyplývá, že ve srovnání s platovou sférou existují ve mzdové sféře větší rozdíly mezi příjmy jednotlivých zaměstnanců. Tuto skutečnost potvrzuje i rozdíl mezi mediánem mzdy (platu) a průměrnou mzdou (platem) v obou sférách. Ve 4. čtvrtletí 2013 byl rozdíl mezi průměrem a mediánem mzdy vyšší ve mzdové sféře (5 032 Kč) než v platové sféře (1 851 Kč).

Mzdy a platy podle odvětví

Medián hrubé měsíční mzdy (platu) a průměrnou hrubou měsíční mzdu (plat) ve 4. čtvrtletí 2013 v jednotlivých odvětvích ukazují tabulky ČR-M6q, MZS-M6q a PLS M6q.

K výraznému meziročnímu poklesu průměru hrubé měsíční mzdy o 17,9 % došlo v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Příčinou byl přesun mimořádně vyplácených odměn do 4. čtvrtletí roku 2012 z důvodu změn v daňových zákonech od počátku roku 2013. O tom svědčí i zcela mimořádný nárůst mezd o 23,4 % v tomto odvětví ve 4. čtvrtletí roku 2012 oproti 4. čtvrtletí roku 2011. Z podobného důvodu došlo k poklesu i v dalších odvětvích a je zjevné, že tento fakt měl významný vliv na celkový pokles průměru hrubé měsíční mzdy ve mzdové sféře. Vzhledem k tomu, že změny daňových zákonů od 1. 1. 2013 se dotkly pouze vysokopříjmových zaměstnanců, neměly vliv na vývoj mediánu měsíční hrubé mzdy.

Z tabulek MZS M6q a PLS M6q je patrné, že nejvyšší rozdíl mezi mediánem a průměrem byl zaznamenán ve mzdové sféře v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (12 348 Kč). Nejvyšší meziroční nárůst průměrných mezd byl vykázán v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (+3,7 %). Z hlediska jednotlivých odvětví platové sféry byl nejvyšší meziroční nárůst průměrných platů zaznamenán v odvětví vzdělávání a v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti (shodně +2,1 %).

Mimořádné odměny

Z hlediska podílu mimořádných odměn na mzdě a platu ukazují aktuální výsledky šetření, že ve mzdové sféře tvořily ve 4. čtvrtletí 2013 mimořádné odměny 9,2 % průměrné mzdy a v platové sféře 12,2 % průměrného platu. Nejvyšší podíl mimořádných odměn ve významně zastoupených odvětvích mzdové sféry (s alespoň 50 tisíci zaměstnanci) byl ve sledovaném období zaznamenán v odvětví vzdělávání (průměrně 23,9 % mzdy). Při srovnání významně zastoupených odvětví platové sféry (s alespoň 50 tisíci zaměstnanci) byl nejvyšší podíl mimořádných odměn na průměrném platu vykázán také v odvětví vzdělávání (průměrně 15,0 % platu).

Odpracovaná doba a přesčasy podle odvětví

S vývojem mezd a platů úzce souvisí i vývoj odpracované, příp. neodpracované doby. Vývoj odpracované doby ve mzdové a platové sféře ve 4. čtvrtletí 2013 ukazují tabulky MZS T6q a PLS-T6q. Z těchto tabulek je zřejmé, že ve 4. čtvrtletí 2013 odpracovali zaměstnanci ve mzdové sféře 144,0 hodin za měsíc, a v platové sféře 146,8 hodin. Zaměstnanci ve mzdové sféře odpracovali ve 4. čtvrtletí 2013 průměrně o 2,8 hodin měsíčně méně než zaměstnanci v platové sféře.

Z hlediska změn počtu odpracovaných hodin bylo zjištěno, že téměř u všech odvětví mzdové i platové sféry došlo k meziročnímu poklesu. Pokles počtu odpracovaných hodin souvisí s počtem pracovních dní. Ve 4. čtvrtletí 2012 bylo 63 pracovních dní, ve 4. čtvrtletí 2013 bylo o 1 pracovní den méně. K největšímu meziročnímu poklesu odpracované doby došlo ve 4. čtvrtletí 2013 ve mzdové sféře v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Ve 4. čtvrtletí 2013 odpracovali zaměstnanci tohoto odvětví o 4,6 hodiny měsíčně méně ve srovnání se 4. čtvrtletím 2012. V platové sféře došlo mezi významně zastoupenými odvětvími (s alespoň 50 tisíci zaměstnanci) k největšímu meziročnímu poklesu odpracované doby v odvětvích veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení ( 2,9 %) a vzdělávání (-2,6 %).

Z dále uvedených tabulek rovněž vyplývá, že zaměstnanci mzdové sféry odpracovali ve 4. čtvrtletí 2013 více přesčasových hodin než zaměstnanci platové sféry. Ve sledovaném období odpracovali zaměstnanci mzdové sféry měsíčně 3,5 hodin přesčas, zaměstnanci platové sféry 1,6 hodin. Ve mzdové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (7,9 hodin měsíčně), těžba a dobývání (5,1 hodin měsíčně) a zpracovatelský průmysl (5,0 hodin měsíčně). V platové sféře odpracovali nejvíce hodin přesčas zaměstnanci v odvětví zdravotní a sociální péče (4,6 hodin měsíčně). Nejméně hodin přesčas odpracovali v platové sféře zaměstnanci v odvětví vzdělávání (0,1 hodin měsíčně).

Ve mzdové sféře bylo ve 4. čtvrtletí 2013 vykázáno více neodpracovaných hodin než v platové sféře. Průměrný počet neodpracovaných hodin zahrnuje hodiny neodpracované z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, překážek v práci, pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, atd. Ve mzdové sféře činila neodpracovaná doba 27,8 hodin měsíčně, v platové sféře 19,8 hodin. Mezi významně zastoupenými odvětvími (s alespoň 50 tisíci zaměstnanci) bylo vykázáno nejvíce neodpracovaných hodin (30,6 hodin měsíčně) v rámci mzdové sféry v odvětví zpracovatelský průmysl. Nejvíce neodpracovaných hodin, za které náležela zaměstnancům náhrada mzdy (22,0 hodin měsíčně), bylo vykázáno v rámci významně zastoupených odvětví mzdové sféry taktéž v odvětví zpracovatelský průmysl. Jedná se o průměrný počet neodpracovaných hodin s náhradou mzdy z důvodu dovolené, svátků v jinak pracovní dny, důležitých překážek na straně zaměstnance, apod. Nejsou zde zahrnuty hodiny neodpracované z důvodu dočasné pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny.

Výsledky šetření za mzdovou a platovou sféru za 4. čtvrtletí 2013 naleznete v sekci Výsledky šetření › Aktuální.

3/28/2014